Brno 2008 Planetarium

8. ledna 2009 v 20:32 | Margee |  Kronika tridy
Predem chci dodat, ze asi chvilu potrva, nez do kroniky pribyde aj adaptak.... nekteri neurciti lide (ehmm... urciti ze Jity) nejsou schopni sem dat sloh, ktery sme (sry, ktery holky Jitka a Lucy P.) psaly takze to chvilku (chvilku ne, dyl) potrva....



Brno 2008 Planetarium

Ve ctvrtek 18. 12. 2008 jsme jeli - P.A+P.B - do planetaria do Brna v doprovodo profesoru: p.Lysonka, p. Kolare, p. Duska (teda pokut si pamatuju...). Kolem 7:45 jsme vlakem (s kupema) vyjeli. Nekde jsme pak presedli a jeli dal. Po prijezdu jsme se myslim pesky dostali na nam. Svobody (?), kde sme se porozhlidli po trzich a nekteri z nas zasli do McDonalda, nekteri do KFC nebo nejakeho podobneho obcerstveni a nekteri (mno: ja(Marketa), Lucy P. a Anicka) se najedli v asijske restauraci za super cenu (jidlo bylo super... ale v hradisti je lepsi asijska restaurace!). Nasledovne jsme se odebrali tramvaji do planetaria.
Na programu bylo to same co tehdy, jak jsme tam byli (ovsem kazdy se svou skolou) minuli rok. Postupne nam promitli vsechny dejstvi (napr.: hvezdy+souhvezdi, planety...) "Vesmirneho divadla". Nakonec nam davali ruzne obrazkove hadanky (vetsinou nejake nesrovnalosti obrazku), na ktere jsme uspesne odpovidali. Myslim, ze ne vsechny to bavilo, ale vsichni byli urcite radi ze se "neucime".
Po planetariu jsme si pockali na tramvaj a odjeli zpet na namesti. Tam jsme meli pomerne dlouhy rozchod. Kazdy si delal, co chtel, nekteri nakupovali v obchodnich domech, jini na trzích a dalsi si zase sli nekam sednout(napr.: do kavarny nebo do restaurace). Kdyz jsme se zase sesli, sli jsme dohromady na vlak. Vlak kterym jsme se vraceli byl opet s kupema.
V poradku jsme prijeli zpet do destiveho Uherskeho Hradiste a kazdy si sel svou cestou.
 
 Autor: Marketa Kucerova = Margee, prosim omluvte pripadne pravopisne chyby (a nektere jsou umysne)
a take to,
ze je vse bez diakritiky (bez hacku a carek)
.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 juditka juditka | 28. února 2009 v 17:11 | Reagovat

ADAPTAČNÍ POBYT PA+PB

Ve středu 17.9.2008 jsme po obědě vyjeli na seznamovací pobyt. Cesta byla dlouhá, ale protože se všichni dobře bavili, uběhla rychle. Jeli jsme vlakem. V místě zvaném „Nezdenice“ jsme přestoupili na autobus a po pár stanicích znovu na vlak.

Hm, zajímavá jízda.

   Vystoupili jsme velký kousek od naší ubytovny. Areál vypadal celkem v pohodě – velké „nové“ hřiště, dvě hezké budovy, příjemné posezení …

   Během půlhodinky jsme se ubytovali. Na starší budově byly převážně holky a profesorky. Na novější budově, kde byla i společenská místnost (studená a bez koberců), byli kluci, pár holek a profesoři.

Většina dětí si začala vybalovat a některé zkoumaly prostředí a pokoje spolužáků (což bylo později důrazně zakázáno).

   V šest hodin (samozřejmě večer) jsme měli večeří (omáčka+rýže) a kázání ohledně naší krátké dovolené. Poté jsme měli volno. Většina z nás trávila své volno na pokojích.

   Večerní program ve společenské místnosti (studené a bez koberců) začínal hrou s 12-ti otázkami, které jsme měli klást našim spolužákům a blíže je poznávat. Soutěž se vyhodnotila (samozřejmě jako každá soutěžní soutěž byla na čas) a dopadla následovně:

   Na 3. místě se umístil Petr Vitovský z PB,

2. místo získala Lucie Patková z PA a 1. Nikola Šichová též z PA.

   Následovaly různé zábavní hry zaměřené na seznamování se sousední třídou a spolužáky.

   Všichni (i když … všechno má své výjimky…) se dobře bavili, ale profesoři nám oznámili, že se máme jít umýt a nachystat se na spaní. (Někteří ze starší budovy, kde netekla teplá voda, se opláchli v umyvadle.) Večerku jsme měli zhruba o půl desáté. Ale kdo by myslel na spánek? Někteří usnuli až brzo ráno, takže bylo samozřejmostí, že se nám nechce vstávat v 7 hodin, ne?

   Po snídani jsme se šli nachystat věci na náš výlet. Autobus s řidičem nás dovezl POD hrad v Brumově, takže jsme museli pěkný kousek šlapat nahoru. Pán, který prodával suvenýry, nás provedl po této zřícenině. Ukázal nám dokonce, jak „střílí“ tamější dělo. Po chvilce jsme na chvilku měli rozchod, abychom si sklepy prošli sami. Sklepy byly zachovalé, jediné, co by tam ve středověku být nemělo, byla romantická hudba, která (,jak si můžeme domyslet,) vycházela z velkého rádia u vchodu.

Na lavičkách nádvoří jsme stihli poobědvat řízky (tedy … ne všichni to stihli …) a chléb, který jsme si přivezli z naší (je jasné, že ne z cizí) ubytovny.

S nabranou „energií“ jsme sešli kopec a autobus s řidičem nás dopravil do blízkého města,kde jsme měli dlouhé volno (bylo dlouhé skoro jako týden).

   Hodně dětí jej strávilo v restauracích neb v cukrárně. Po asi dvou hodinách jsme se sešli uprostřed „náměstí“ u kašny se zelenou vodou.

Až už nikdo nechyběl, udělali jsme si třídní fotky a po chvilce jsme si svižným a rychlým krokem (neboť byla pořádná zima!!!) vyšli k měkoučkému a teploučkému autobusu (,ale zklamal nás!!!).

   Po snídani tohoto dne jsme byli rozděleni do 5-ti skupinek podle abecedy. A hádejte, co jsme měli dělat.

Necháme to jako tajemství, jen podotkneme, že jsme měli nacvičovat vtipnou (a jak to tak bývá,)

vymyšlenou scénku. Zkoušeli jsme je každou volnou (i nevolnou) chvilku. Proto až jsme se vrátili, začali jsme znovu nacvičovat. Každá skupinka měla své stálé místečko, někteří nacvičovali v pokojích, někteří na prostorné půdě staré budovy. Ale neměli jsme mnoho času, a tak můžeme říct, že jsme scénky tzv. „sestřihovali po kapitolách“. Řeklo se „stop“ a pak „pokračujme“. No, vraťme se k tomu, proč jsme neměli mnoho času. Museli jsme do hospody, tak to bylo. Při cestě jsme hráli hru s kamínky, kde bylo cílem získati jich co nejvíc.

   Po večeři jsme znovu začali sestříhavat naše scénky a konečně nastal čas – sešli jsme se ve společenské místnosti (studené a bez koberců).

1.    skupinka hrála celkem vtipnou povídku o zcela odlišných rozmazlených dcerách Katky Blahové a o jejich zavraždění Terkou Došlovou.

2.    skupinka měla zase „Opeřeného hada“, což byla, je a bude indiánská povídka o svatbě „Tančila jako blázen až do bílého rána“ a „Skákal přes oheň, až si propálil mokasíny“.

3.    skupinka vymyslela strašně humornou a výstižnou scénku z politického světa ČR, ve které nakonec naši politici v čele s Václavem Klausem do senátu přijali pana Koláře, kterého měla na starosti 3. milenka Mirka Topolánka (po mnoha plastických operacích).

4.    skupinka vyvolávala duchy. Podařilo se. Na konec všichni zemřeli (klasika).

5.    skupinka měla „Superstar“, v němž byla „dívčí“ hudební skupina na soutěži a ukázalo se, že 2 členky nejsou členky, ale členové.

Po těchto velmi propracovaných scénkách nastoupila diskotéka, ze které tedy holky měly smíšené pocity, protože kluci nechtěli tančit (jistě i oni měli smíšené pocity, protože k tomu měli důvod).

   Večerka byla znovu okolo 9.30 hodin večerních.

   Po snídani dalšího dne jsme vyklidili pokoje (někteří je vyklízeli třikrát po sobě). Tašky jsme si naskládali k restauraci a šli jsme ven. Hráli jsme turnaje ve vybíjené – 5 družstev proti sobě.

Kluci šli na hřiště za chatky a hráli tam fotbal.

   Ve 12.00 hodin poledních jsme měli náš poslední oběd (segedínský guláš) a poté jsme se odebrali

se svými milovanými taškami na vzdálené vlakové nádraží. Nasedli jsme do vlaku, vysedli jsme, nasedli jsme do autobusu, vysedli jsme, nasedli jsme do vlaku, vysedli jsme … Díky této zábavě se nám cesta velmi zkrátila. Aspoň relativně, protože jsme jeli domů …

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama